Last Fall - Dej a Postavy

Jméno: Tokkan Momoe
Věk: 12
Barva očí: Tmavě modrá
Barva vlasů: Hnědá
Vzhled:
Momoe není příliš vysoká, spíše menší. Má tmavě modré oči, což jí dodává smutný výraz. Obvykle má na sobě o několik čísel větší bílé triko a černé kalhoty.
Osobnost:
Není to právě člověk, se kterým by se chtěl každý přátelit. Protože Momoe není přátelská. Drží se spíše stranou, příliš nemluví. Možná je příliš ironická, někdy až sarkastická, v ten nejméně vhodný okamžik.
Pokud chce někdo znát její názor, vždy řekne vše bez příkras. Je přísná realistka, která je schopna tvrdě si jít za svým cílem bez ohledu na ostatní. Přesto svůj cíl vidí málokdy.
Nedůvěřuje lidem a nepřipouští si je k tělu. Tím vzbuzuje dojem lhostejnosti.
Minulost:
Dva muži se skláněli nad ženou a něco jí vysvětlovali. V rohu místnosti si hrálo malé děvčátko, toho si však nikdo nevšímal.
„…jenom s Hokage! S nikým jiným, rozumíš? Musíš mluvit přímo s Hokage!“
„Rozumím,“ přikývla žena a zamračila se.
„Dáš mu tohle.“ Jeden z mužů k ní přišoupl malou, tlustou obálku. „Jakmile ji vezme do rukou, nebo položí před sebe na stůl, zmáčkneš tlačítko.“ Žena přikývla a zkusmo zmáčkla malý červený čudlík.
„Ona půjde s tebou,“ ozval se druhý muž, který doposud mlčel, a ukázal na holčičku v rohu. Žena se zamračila.
„Proč?“
„S dítětem nebudeš tolik podezřelá.“

„To dítě… je její?“ ANBU se obrátil na medic-nin.
„Ne, není,“ zavrtěl hlavou medic.
„Co s tím… uděláme?“ Tentokrát se ANBU tázavě podíval na Hokageho.
„Nechte ji tady. Může vyrůst ve vesnici.“
„Ale…“
„To dítě za to přece nemůže,“ zavrtěl hlavou Hokage.
„Neznáme její jméno.“
„Momoe,“ zažvatlalo děvčátko.

Jméno: Katanamochi Honmei
Věk: 18
Barva očí: zelená
Barva vlasů: zrzavá
Vzhled: Honmei nikdy netrčela z davu - s výškou 168 cm to je celkem těžké. Ale že by zapadla, to jí díky jejím výrazným zrzavým vlasům opravdu nehrozí. Nejčastěji ji můžete vidět v krátkém zeleném kimonu, černých úzkých kalhotách a s dvěma meči na zádech.
Osobnost: Na první pohled je Honmei ukecaná holka milující společnost. Ironie a sarkasmus je ji vlastní, někteří o ní říkají, že je cynická, což ona vehementně popírá. Na pohled druhý ovšem zjistíte, že toho o ní toho vlastně moc nevíte - k tělu si totiž pustí opravdu málokoho. Tvrdí totiž, že známých je spousta, ale opravdových přátel je jenom pár.

Minulost:
Stála skrytá ve stínu stromů a pozorovala bavící se společnost. Věděla, že ji budou zanedlouho postrádat, a že se bude muset vrátit… Ale ne hned, potřebovala být na chvíli sama. Vyrovnat se s dnešními událostmi.
Před očima se jí vynořila chladná tvář jejího otce. Nepamatovala si, že by kdy na té tváři spatřila úsměv – jen pohrdavý úšklebek. V mysli se jí přehrávala scéna, která se roky a roky opakovala, pouze okolnosti se měnily…

Vracela se pomalým krokem domů… Byla unavená, ale byla to příjemná únava po dobře splněné práci. Na rtech jí pohrával lehký úsměv – byla spokojená, spokojená sama se sebou a svým výkonem. Z jednoduché D-rank mise se vyklubala B-rank mise se vším všudy. A oni to zvládli, nikdo nebyl zabit. Zranění byla lehká – nejhorší byla její naražená žebra. Nic, co by se brzy nespravilo. A úkol byl splněn na výbornou…
Prošla bránou jejich rodinného sídla, a v tu chvíli zalitovala, že se ještě nezdržela v nemocnici. Už z dálky viděla postavu svého otce, který očividně čekal na její návrat.
,, Otou-san,“ lehce se uklonila.
,, Opět jsi zklamala. Nedokážeš dokončit ani jednoduchou misi bez nějaké komplikace..“
,, Ale !..“ ,,Nepřerušuj mě, když mluvím. Nechápu, proč tě Hokage chválí za dobré výsledky. Vždyť jsi nic nedokázala. A ty máš být pokračovatelka rodu šermířů… Tsss. Běž, běž…“
,, Hai, Otou-san.“

Pomalu se vynořila ze vzpomínek. Jediné, co naznačovala, že přemýšlela nad něčím nepříjemným a bolestným byl hořký úsměv. Náhle zaslechla volání:,, Honmei-chan, kde jsi?“
Dívka skrytá ve stínech si naposledy povzdechla a již se zářícím úsměvem na tváři se vydala za ostatními.

Meno postavy: Akatsuka Amarante
Vek: 11 rokov
Pohlavie: hrdá byť ženou

História:
Slnko vyšlo na šarlátovú oblohu, keď malé novorodeniatko v Konohe - Dedine skrytej v listí, prvý krát uvidelo náš svet. Bol apríl a práve sa všetko znovuzrodilo.
"Len sa na ňu pozri, Ayaka..." Hrdo zamrmlal otec, Ren, ktorý stál vedľa nej. Matka držala košík, v ktorom bolo dieťa. Ren mal prvé dieťatko, malé dievčatko...
"Ktoré meno sa k nej hodí?" Spýtala sa Ayaka dívajúc sa na dieťa pod ňou.
"Pozri sa na tie oči, ako kvety, ktoré nikdy nezvädnú..."
"Máš pravdu, Amarante bude pre ňu perfektné meno." Rodičia zobrali svoju dcéru do náručia, radujúc sa z toho, že sú rodinou.

"Mattaku?! Zase umývanie riadu? Ale mamiiiii, ja musím trénovať! Raz budem v ANBU! Presne ako ocko! Uvidíš! Je to môj sen, a dokonca ani umývanie riadu ma nezastaví!" Amarante zakričala, keď uvidela taniere, paličky, nože a iné kuchynské náradie v dreze.
"Mladá dáma, uprac to, lebo zavolám tvojho otca, nech ti zoberie kunaie!" Povedala výhražne s prekríženými rukami. Nebola šanca na výhru tohto "zápasu".
"Ale, sľubuješ, že potom môžme trénovať spolu s ockom? Vieš, že je to môj sen, chrániť Hokageho. Chrániť môj domov, moju rodinu. Domovy iných, dokonca aj ich rodín."
"Dobre, zlato, ale najprv vyčisti toto a svoju izbu."
"Hai!" Malé dievčatko sa zoširoka usmialo.
Vykonám tvoje požiadavky, matko. Možno potom budem silnejšia. A raz dosiahnem svoj cieľ. Sľubujem ti, že raz doštudujem akadémiu a... Ako mi to len otec povedal-? ...urobím Chuuninské skúšky. S otcom, a zvyškom rodiny, budete na mňa hrdí!
Pomyslela si pre seba, keď utierala taniere. Bola plné elánu. Pripravená na všetky nástrahy a prekážky, ktoré jej mohol jej detský život naskytnúť. Vtedy mala 9 rokov...

"Amarante-chan? Poď dole, už musíš ísť do akadémie!" Už nie tak malé dievča počulo hlas svojho otca. Odišiel z ANBU, keď mala 10 rokov. Po tom sľube už nebola taká detská. Mladá dáma, to sa z nej stalo. Za posledných 4 rokov trénovala so svojím otcom a získala toľko skúseností, koľko mohla v tomto veku. Schytila tašku a zišla dole.
"Mami...oci..." V jej hlase bol smútok.
"Oh, miláčik, tak rýchlo si vyrástla. Ani som si to nevšimla." Povedala sentimentálne pozerajúc sa na svoju dcéru. V kútikoch jej očí sa niečo lesklo.
"Neplač. Čas nie je niečo, s čím môžme bojovať alebo si kúpiť." Amarante sa usmiala na svoju mamu, aby ju aspoň trocha povzbudila.
"Oci, abayo. Vrátim sa, neboj." Ren sa usmial tiež a pevne ju objal.
"A oci?"
"Áno, miláčik?"
"Ďakujem..." Jej líca jemne zčervenali a chytila tašku, ktorá spadla, keď ju jej otec obíjmal a rozbehla sa priamo za novými dobrodružstvami!

Osobnosť: Je tak veselá osoba, keď chce! No viac ako slová, za ňu hovoria jej činy. Je tichá a nachádza sa skôr v ústraní, než by priamo zasahovala do situácie. Nerada vyčnieva. Jednoducho ju potrebujete spoznať bližšie.

Výzor: Čo o jej výzore? Má neobvykle zelené prenikavé oči, to je dôvod, prečo dostala meno "Kvet, ktorý nikdy nezvädne" Nie je príliš vysoká, asi tak 157 centimetrov a 40 kilo a vlasy pod lopatky. Má čierne havranie vlasy Väčšinu času nosí čierne tričko a silno modré nohavice.

Specializace: Momoe se specializuje na typ genjustsu, který umožňuje vytvořit iluzi pro větší počet lidí nebo na živé tvory na určitém území.
Používá také svitky buď pro zbraně (podobně jako Tenten) nebo na vyvolávací jutsu (které jí moc nejdou).
Jejími živly pro ninjustu je vítr a země.
Klan Hanten: Jeden z "mrtvých" klanů, jejichž členové byli po poslední Ninja válce vyvražděni. Momoe nepatří k hlavní rodové linii, nýbrž k vedlejší.
Rozvinutá krevní linie tohoto klanu spočívá v tzv. technice rozřezávání prostoru - uživatel pomocí ruky rozsekne vzduch tak, že přes vzniklou hranici nelze projít (což je ovšem nejvyšší stupeň). Obyčejně dokázali členové klanu Hanten vytvořit "nit z chakry", kterou nebylo možné roztrhnout, ale která naopak dokázala lehce něco rozříznout.
Momoe však svou rozvinutou krevní linii neovládá a dokonce netuší, že k tomuto klanu náleží.

Specializace: Honmeina specializace se odvíjí od jejího původů – pochází z klanu, který se úzce zaměřuje na boj s katanou a s tím spojenými ninjutsu a genjutsu. To, ale ovládají jen nejschopnější členové Katanomochi klanu mezi něž zatím Honmei nepatří. Velmi ráda rovněž používá k boji jehly. Jejími živly pro ninjutsu jsou oheň a blesk.

Jméno: Tama Endo
Věk: 15
Barva očí: pravé oko- černé, levé- oříškově hnědé
Barva vlasů: hnědá
Vzhled: Poznáte ji velice snadno. Vlasy má věčně rozházené na všechny strany, jako by právě vstala a na sobě nosívá černou mikinu a tmavé třičtvrťáky.
Osobnost: I když na to moc nevypadá, je to ve skrytu srdce dobračka, která kdykoliv a komukoliv pomůže. Je spíše uzavřený typ, který se moc neusmívá. Jejím hlavním znakem je, že nemluví a to od svých 4 let.

Minulost: „Mami, můžu si jít hrát ven?“ zeptala se malá Tama a utíkala si pro bundu. Maminka ji pohladila po vlasech. „Ale jistě broučku. My s tatínkem budeme pokračovat v práci. A nechoď daleko, brzy bude večeře,“ volala ještě za ní. Děvčátko jí zamávalo a běželo si hrát k lesní studánce.
Ozvala se rána, až se les otřásl. A namístě domu kde Tara bydlela, zbyly jen ohořelé trosky.

„…není zvláštní, že po tak dlouhé době stále nepromluvila?“ ptal se jeden z lékařů.
Jeho kolega jen zakroutil hlavou. „Prožila strašný šok, v minutě přišla o celou rodinu.“ Na chvíli se odmlčel. „Ale věřím, že promluví, až bude sama chtít.“
Ten druhý přikývl a než odešel usmál se na sedící dítě. To mu pohled oplatilo, ale byl to pohled plný bolesti a zmatku.

Styl: ninjutsu, taijutsu
Techniky: Zatím se moc nepředvedla, takže budeme muset počkat co vytáhne z rukávu. Jejími živly jsou oheň a vítr.