Fear the Vody

(Za úryvek se omlouvám, ale líbí se mi; Haikan, kapitola 25.)
//Rozpršelo se. Kapky bubnovaly do země a vydávaly příjemný ťapavý zvuk. Oni tam stáli a upřeně na sebe zírali. Ani jeden z nich se nepohnul. A prodlužující se ticho přinášelo jistou hrozbu. Oba ji vycítili. Ale nesměli to dát najevo, nepřítel by mohl být příliš nebezpečný.
„Ne,“ řekl najednou jeden z nich. Ten druhý překvapeně vzhlédl a zabalil se těsněji do svého černého pláště.
„Cože?“
„Nic.“
„Aha…“
„Přijdou zlé časy.“
„Opravdu?“
„A slunce bude vstávat rudé.“ První z nich se otočil, přidržel si klobouk na hlavě a vzhlédl k obloze. „Bude na něm naše krev, předpokládám.“
„Jak myslíš.“ Druhý hlas zněl lhostejně.
„Ne.“
„Cože?“
„Ty víš moc dobře, o čem mluvím.“ //
Vody se nadechl. Už přesně věděl, co udělá. Jeho mozek pracoval na plné obrátky. Ano, jejich krev bude všude kolem. Bude téct, dokud se nenaučí, jak se ho bát....

Schovával se za rohem domu a pozoroval dvě postavy zírající na nebe. Bavili se a jen málokdo by pochopil, že o něm. on byl ta hrozba i samotný svět Harryho Pottera před ním smekal.
Rukou si zajel do kapsy u svého kabátu a pevněji stiskl dálkové ovládání zkřehlými prsty. Ještě není čas napomenul se a ruku zase vystčil ven do chladného a tmavého večera.

***
Seděla za svítí obrazovkou svého PC a neúnavně datlovala do klávesnice. Tušila, že Vody něco chystá, ale neměla strach, který by ji donutil k činu.
"Tak co?" ozvalo se za ní. Znuděně se otočila a potlačila chuť vrazit tomu brýlatému blbovi pěstí.
"Odpal, Kabuto," zabručela.
"Jak si přejete, Tercza-sama," ušklíbl se Kabuto a posunul si brýle na nose. Pak zmizel. Terzca si povzdechla a dál přemýšlela nad Vodym. Podle informací, které měla, se Vody nacházel v Anglii, v doupěti kouzelníků. A ona měla na své straně jen toho pitomého Orochimarua, který ji otravoval k smrti.
"Chytrý Vody."

***
I v Konoze se připravovali na Vodyho. Jejich nová Hokage, která Narutovi zase vypálila rybník, byla skvělým organizátorem. Dokonce se jí podařilo sehnat nejtajnější informace. Ale sama nevěděla kudy kam. Přece jen jej znala už delší dobu. Možná i proto byla tak potřebná, věděla dopředu co si myslí. Jak bude chtít tentokrát zaútočit. To nebyla psychologie, ale tak dobře se v něm vyznala.
Otočila svou židli k oknu a zírala na tmavé mraky. Něco se bude dít, každý to věděl i nebe se bálo. To z něj měli strach, z Vodyho.
Ozvalo se tiché zaklepání a dveře potichu zavrzaly. "Šestá?" oslovil jí jeden z ANBU ninjů.
Povzdechla si a otočila se na něj.
"Je čas.." konstatoval a v její pracovně zbyl jen obláček kouře.
"Takže je to tady," podívala se naposledy na tmavou oblohu a sama se teleportovala jinam.

***
Vody se nadechl. Měl ve svém plánu jasno. První se zbaví Voldemorta, pak Pottera a pak mu bude celý kouzelnický svět ležet u nohou. A pak, jestli mu vyjde čas, si založí palírnu. Nebo pivovar. Záleží na náladě.
Tušil, že budou i problémy. Myslel na Terczu. Nejen, že se spřáhla s Orochimaruem, nevlastním Voldemortovým bratracem, navíc se o ní v jistých kruzích proslýchalo, že má pod palcem Rosenkreuz Orden (AN: Neznáte Trinity Blood? ). Tahle poněkud otravná upírská společnost by mu mohla dělat problémy při jeho tahu na Evropu.

Mladá dívčina běhala sem a tam

"je konec je konec" ječela na všechny strany
"No tak Yuiko-chan"zařve Vody"uklidni se"

*****

"Uklidnění by bylo více než vhodné, tady jeden zas nemůže relaxovat..." Dívka sedící u zdi típla cigaretu a postavila se.
"Relaxovat???? Teď? Ty jsi se zbláznila!!! Je konec!" hysterčila Yuiko-chan dál.
Allassa si odfrkla: "Konec bude až nebudeš řvát, pobíhat a vůbec... víš kdy je konec?" zeptala se nebezpečně a Yuiko-chan i Vody zakroutili hlavami, že neví. "Konec je tehdy, když nevnímáš, oči máš prázdné, bez jakékoliv emoce nebo jiskry života. Konec je, když se nemůžeš pohnout a celým tvým tělem probíhá chlad, protože krev nekoluje, jelikož tvé srdce už nějakou dobu nebije. Konec je až zemřeš. Dle toho hluku a křiku co vyvádíš usuzuji, že tebe zatím zdárně minul." vysvětlila jim dívka a schovala krabičku cigaret, se kterou si hrála. "A co tedy budeme dělat?" zeptala se jí Yuiko-chan. Allassa se otočila na Vodyho a na prst si natočila kadeř vlasů: "Jo, to je moc dobrá otázka."

**
Přemýšleje co by řekla, vyběhla ven. Rozhlédla se, nadechla se a zmizela. Nebylo to úplně pravé zmizení - jen se pohybovala rychle. Byla otázka několika minut, než se dostane tak, kam se dostat chtěla.
Když se dostala před onen dům, chvíli zůstala stát. Pak vešla dovnitř, rozrazila dveře a rozhlédla se po tváři přítomných.
"Tak o čem se tu jedná?" řekla zcela vážně Tercza a sundala si plášť z ramen. Přitom upírala pohled na Yuiko-chan, o které neměla skoro žádné informace.

"Hodláme ovládnout evropu... a kdo si ty"odpověděla na její otázku Yuiko s překvapivě chladným hlasem a hned na to ucítil ns to ucítila na svém krku Tercza katanu

"T-tak snad počkáme..." Tezca se rozhlédla, "na Wayku."

"Znovu se ptám kdo jsi!!!" zeptá se a přitlačí na katanu že jako máslo projede centimetrem kůže
Tercza sykne bolestí

Yuiko-chan najednou odletí do roku. Tercza na ni vycení své dlouhé zuby.
"Upír?" sykne Yuiko.

"Povzbudivé" sykne Yuiko-chan a promne si naražený bok
"A... kdo ji ty???"zeptá se Tercza

"Kašli na to, Yuiko," ozve se Vody uštěpačně. "Co tedy chceš?"
"Byla pozvána," řekne Allassa klidně a ukáže na volné křeslo.

"njn co můžu dělat"
Yuiko si sedne vedle Vodyho a něco mu pošeptáá do ucha
.... Vody se zamračí a odpoví ji
Následně na to se znovu rozletí dveře a vztoupí...

... vstoupí něco malého s kloboukem a v pláští.
"Hokage dorazila," usměje se Terzca. "Jako vždycky pozdě, Wayko."

Yuiko-chan se ušklíbne
"Wayko"završí
"Yuiko-senpai"odpoví ji na to Wayka stejným ténem
Chvíli se zabíjí pohledem a potom Wayka přiletí k Vodymu a vlepí mu pusu na tvář
Yuiko-chan zavrčí
"Stichni démone" odpoví ji na to Wayka

"Vy se znáte"optá se Vody
"Jistě "odpoví na to Yuiko a Wayka ji doplní"je to moje nevlastní sestra"

"Jsem jedináček," odsekne Wayka rozzuřeně. "Nemám žádné, ani nevlastní, sourozence."

Tercza mávne rukou a genjutsu opadne.
"Skvěle, díky!" posadí se Wayka, která zatím stále postávala u dveří. Vysleče se z pláště a podívá se na Terczu zlým pohledem. "Já tomuhle říkat senpai nebudu. A tamto líbat taky nebudu," ukazovala nejdřív na Yuiko a pak na Vodyho.
Tercza se napila vody a přikývla, že rozumí.
"Tak o co tu jde Vody proč si nás zavolal?" uvelebila se na židli šestá Hokage a propalovala ho pohledem.
Vody byl klidný, možná až moc. Usmíval se takm že by mu i ďábel záviděl. "Enní to jasné? Chci ovládnout svět." Jeho dvě společnice se ušklíbly.
Tercza se projela rukou vlasy. "Hmm a chceš nás na svou stranu, aby sme nezavazely, že? Je to jasné Hokage má pod palcem celou Konohu a všechny ninje. A já mám upíry! J to tak?"

"Pravděpodobně máš pravdu," přitaká Wayka. "Naše spojenectví tě bude něco stát," oznámí Vodymu a zkoumavě se zadívá na dívku sedící vedle. ,Vypadá mnohem inteligentněji než Yuiko,' pomyslí si.

Něco mi tu smrdí ... pomyslí si Tercza.
"A co z toho budeme mít my?"

"já mám pod palcem démony"napoví podrážděně Yuiko

"a taky pár set národů lidí"
Nikdo mě nebude urážet poznamená si v duchu
"Pche a co je na tom démone"ozve se Wayka
Yuiko se naštve a hodí kunaiem po Wayce ta ho nestihne chytit a zarazí se jí do paže

"Yuiko že?" ozve se Tercza. "Pokud vím všechny demony má pod palcem Bůh Smrti." pootočí hlavou a naznačí, že si o Yuiko myslí, že je jen malej červ. Nakonec se zpříma podívá do očí Vodymu a zopakuje svou otázku: "Co budeme mít z tvého spojenectví." Konečně se všichni uklidní a začne se vyjednávat.